Jáchymáček

Vánoční Louskáček

Ahoj děti,
Vánoce jsou za dveřmi, venku studeno, zkrátka správný čas na pohádku. Víte, že existují I pohádky kde se vůbec nemluví? Celou pohádku nám vypráví hudba a tanec. Já jsem skřítek Jáchymáček a jedna taková zatancovaná pohádka je také o takové dřevěné figurce, která se nám skřítkům podobá. Jmenuje se Louskáček a patří k Vánocům stejně jako cukroví a koledy.

Hudbu k baletu Louskáček napsal Petr Iljič Čajkovskyj a to slovo balet znamená právě to, že se pohádka nepovídá, ale tančí a doprovází hudbou.
Já mám tenhle příběh o hrdinovi, který zahnal Myšího krále a potom se proměnil v prince, aby si odvedl dívku Klárku do svého království, moc rád. Tak jsem pro vás připravil volné převyprávění pohádky, podbarvené hudbou a doplněné hudebními hrami

Připravte si z papíru vystříhané sněhové vločky, dva papírové tácky a pusťte se do čtení.

Celý den sněžilo. Sněhová peřina se třpytila v paprscích zapadajícího slunce a přicházel večer. Klárka se na tu krásu nemohla vynadívat, ale ze všeho nejvíc se těšila, až uslyší ten nejkrásnější zvuk kouzelného zvonku, který se jednou za rok ozval od nazdobeného vánočního stromečku.
Ode dveří zaslechla hlasy. Seskočila z postele a utíkala přivítat hosty, které její rodiče pozvali na Štědrý večer. Dorazili úplně všichni – strejdové, tety i jejich děti, a za chvíli už po domě pobíhala tlupa malých neposedů.
Večer byl v plném proudu, když tu se ten zvuk ozval. Cink, cink - zacinkalo to a všichni se nahrnuli ke stromečku. Holčičky se nestačily vynadívat na nové panenky a kluci vytáhli z balicích papírů meče a malé vojáčky. Hned vyskočili na nohy a dali se do pochodu jako ti vojáci v čele s Klárčiným bratrem Frantíkem.

Pusťte si s dětmi Pochod a hrajte si na vojáky, kteří v rytmu pochodují.

 

Když se kluci vyřádili, bylo už pozdě večer. Klárka, Frantík a jejich rodiče se s hosty rozloučili, popřáli jim krásné Vánoce a už se chystali jít spát. Na poslední chvíli ještě přiběhl strýček Drosselmayer:
„Klárko, ještě tu pro Tebe něco mám,“ řekl.
„Vážně a co je to, strejdo?“ zeptala se holčička.
„Dřevěný panáček Louskáček.“
„Ten je ale krásný! Moc děkuji!“ zvolala Klárka a skočila strýčkovi kolem krku. Jenže to už maminka volala:
„Šup do postýlky, děti! Už je spousta hodin!“
„Maminko, maminko, podívej se, co jsem dostala od strejdy! Řekni, že si Louskáčka mohu vzít do postýlky, že jo, prosím!?“
„Ne, ne. Jen ho nech pěkně pod stromečkem, můžeš si s ním hrát zítra. Tak už honem do hajan.“
Dívenka posmutněla, ještě zamávala strýčkovi a odešla za maminkou.

 

Kdybyste nevěděli, jak takový Louskáček vypadá a k čemu slouží, tak se podívejte na video:

 

Když ale všichni usnuli, vykradla se potichoučku z pokoje a potají si ustlala u stromečku. Přivinula k sobě dřevěného panáčka a tvrdě usnula.
Najednou sebou Klárka trhla, něco uslyšela z kouta pokoje, nějaké šramocení a pískání. Co to jen mohlo být? Vyklouzla z pod přikrývky a pomalu se přibližovala k tomu nejtemnějšímu koutu. Něco jí přeběhlo rychle přes nohu. Zůstala stát jako přimrazená a rozklepala se zimou a strachem. Snažila se v té tmě zaostřit oči na míhající se věci kolem ní, ale viděla jen tmavé pištící šmouhy, které běhaly pokojem. Byly to myši!
Zaburácelo to a v místnosti se objevil Myší král. Byl obrovský a oblečený do dlouhého tmavého pláště. Jeho ostré zuby se mu blýskaly a mezi plandavýma ušima mu seděla ošklivá koruna. 
„Tady jsi, krásná Klárko,“ zaskřehotal. „Moji myší sluhové, chopte se jí! Bude moje žena!“
Dívenka zůstala stát jako opařená. Myši se kolem ní začaly hemžit, aby ji odnesly svému králi. Když tu se před ni postavil její dřevěný Louskáček, aby ji bránil. Jenže už nebyl ze dřeva, ale proměnil se v urostlého vojáka. Zavolal a po jeho boku se objevili další vojáci. Myší král jen zapištěl a tasil kord. Louskáček s vojáky také nelenili a i jim se kordy zablýskly v ruce. Pustili se s myšmi do boje. 

 

Pusťte si hudbu k souboji Louskáčka s Myším králem a zahrajte si na bojování. Děti předvádějí (bezkontaktní) boj a vy jim hudbu v nečekaný okamžik stopnete. Jakmile hudba nezní, děti zkamení, a jakmile ji znovu pustíte, děti se znovu pustí do boje. Můžou jen tak bojovat a nebo předvádět souboj s kordy.

 

Bitva nebrala konce. Síly byly vyrovnané a už už to vypadalo, že Louskáček prohrává. Klárka už se na to nemohla dívat. Zula si pantoflíček a hodila ho po Myším králi. Ten na chvilku zavrávoral, ztratil pozornost a přesně to byla ta chvilka, kterou Louskáček potřeboval, aby nad ním zvítězil. Myší král zuřivě zapištěl, myši přestaly bojovat a zmizely v temném koutě I se svým pánem.
„Děkuji ti, Klárko,“ promluvil Louskáček.
Klárka se k němu otočila a nemohla z něj oči spustit. Před ní už nestál ani dřevěný panáček, ani urostlý voják, ale usmíval se na ni krásný princ.
„Děkuji, zachránila jsi mě z dlouhého zakletí,“ pokračoval Louskáček. „Kdysi mě zakleli do dřevěného panáčka a já musel zvítězit nad Myším králem, aby se mi vrátila má původní podoba. A ty jsi mi pomohla. Rád bych si tě odvedl do svého království, pokud bys chtěla.“
„Moc ráda s tebou, princi Louskáčku, půjdu,“ rozzářila se dívka, které se princ velmi líbil.
A tak princ Louskáček a Klárka se vydali na cestu do Louskáčkova karálovství. Znovu se rozchumelilo a sněhové vločky se roztančily po vánoční přírodě.

 

Právě teď přichází čas na připravené sněhové vločky. Pusťte si Tanec sněhových vloček a tančete s papírovými vločkami jako když sněží.

 

V zámku prince Louskáčka uspořádali obrovskou slavnost, která trvala třicet dní a nocí. Všichni se veselili a oslavovali prince Louskáčka a jeho krásnou Klárku. Jako na každé správné slavnosti se i zde hodovalo, tančilo a hrála hudba.

 

Zahrajte si s papírovými tácky na muzikanty ze slavnosti na zámku prince Louskáčka.

 

Potom najednou Klárka zívla, protáhla se a otevřela oči. Zámek byl pryč, tanečníci zmizeli, hudba utichla a ani princ ji už v náručí nedržel. Ležela u vánočního stromečku a v rukou si tiskla dřevěného panáčka Louskáčka, kterého jí na Štědrý večer přinesl její strýček. Nejprve byla smutná, že všechno co prožila, se vlastně nestalo. Potom ale vyskočila na nohy a utíkala za maminkou, aby jí vyprávěla, jak krásný sen se jí v té vánoční noci zdál….

 

V odkazech níže si můžete vytisknout a vybarvit Louskáčka nebo Myšího krále. Nebo si zkuste nakreslit svého Louskáčka tak, jak si ho představujete. Ve fantazii se meze nekladou.

https://cz.pinterest.com/pin/7459155625190427/

https://www.indiaparenting.com/coloring-pages/wallpapers/60000340a0d88/Nutcracker/Nutcracker-Mouse-King-Coloring-Pages?fbclid=IwAR3o_auQVQljhODx4v_M8HpSfdg8vgImu3InWVP9t7YMTX4LeHh1HCC9540

 

Tak krásné svátky, mnoho pohody a pěkné vánoční sny vám všem přeje Jáchymáček.

2. mateřská škola Jindřichův Hradec

logo 2msjh smallJáchymova ul. 209/III
Jindřichův Hradec
37701

email: msjachymova@seznam.cz
tel: +420 384 323 478

IČO: 70981973
ID datové schránky: a3xmv52
Zřizovatel: MěÚ J. Hradec

Poslední příspěvky

Vyhledávání

Uložit
Předvolby uživatele cookies
Používáme soubory cookie, abychom vám zajistili co nejlepší zážitek z našich webových stránek. Pokud používání souborů cookie odmítnete, nemusí tyto webové stránky fungovat podle očekávání.
Přijmout vše
Odmítnout všechny
Další informace
Analytics
Nástroje používané k analýze dat pro měření efektivity webových stránek a pochopení jejich fungování.
Google Analytics
OK
Odmítnout